Několik informací k podpisu smlouvy o vypořádání mezi Českou republikou a Církví bratrskou

1. Smlouva byla uzavřena na základě přijatého zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Církev bratrská nejednala s ČR samostatně, ale vystupovala vůči státu společně s dalšími 16ti subjekty jako jeden celek. Finanční vypořádání je tedy realizováno v domluveném poměru k ostatním církvím a nemusí proto přesně odpovídat nárokům CB. Pokud by byla navrácená částka vyšší, jde to na vrub ŘKC, nikoli státu. Prakticky to znamená, že stát v jednom balíku vrací církvím méně, než kdysi zkonfiskoval (asi jen 2/3), ovšem poměr dělení zůstává na vnitřní dohodě dotčených církví.

2. Zabavený majetek ze strany Církve bratrské Pro přehlednost jsou uvedeny součty jednotlivých typů nemovitostí, poněvadž zejména pozemky jsou roztroušeny po menších parcelách na různých katastrálních územích České republiky. Jedná se celkem o 130 položek nemovitostí.

Zemědělská půda 33 ha Lesy 27 ha Vodní plochy 6,5 ha Zastavěné plochy 1 ha Ostatní plochy 25 ha

C e l k e m 92,5 ha

Dále k výčtu patří zemědělská usedlost Val, Vlkov, tvrz Hamr nad Nežárkou, činžovní dům Praha 2 - Legerova, vila v Praze 10, modlitebna Stará Libavá, zámek Suchomasty, pozemky v Praze 9 – Černý Most apod. Téměř všechny tyto nemovitosti již nepatří České republice, nýbrž krajům, obcím a soukromým osobám, a na ně se zákon o majetkovém vyrovnání nevztahuje. Klasické navrácení zabaveného majetku se proto Církve bratrské prakticky netýká. K tomu je třeba dodat, že zákon se nevztahuje jen na vyčíslitelné nároky, ale též částečně mírní křivdy způsobené totalitním režimem. Například po roce 1949 byla nuceně zlikvidována asi 1/3 našich sborů. Ty, které „přežily“, nemohly finančně hospodařit, některé sbory přišly o modlitebny, jiné o své kazatele, atp.

3. Církve sponzorovaly stát Někteří členové CB mají obavu, abychom nezpůsobili újmu státnímu rozpočtu tím, že jsme po roce 1989 pobírali ze dvou třetin příspěvek na platy kazatelů, a že jsme si tedy své již vybrali. Není to tak, přestože někteří odpůrci vyrovnání stále opakují a zdůrazňují, že např. v roce 2012 vydal stát na platy církvím 1,5 mld Kč. To je sice pravda, ale již se neříká to druhé, že stát ze zabaveného majetku (lesy, pole, funkční budovy, atd.) získal v tom samém roce minimálně 3 mld Kč. V podobných relacích se situace opakovala po celých 63 let, kdy stát na zabaveném majetku vydělával minimálně dvakrát tolik, než církvím na platy kazatelů poskytoval. Proto není pravda, že daňoví poplatníci sponzorují církve. Naopak, církve sponzorovaly stát. Není třeba se tedy obávat, že by nároky církví, které vystupují vůči státu jako jeden subjekt, byly nadnesené. Konkrétně to znamená, že po dobu třiceti let bude Církev bratrská dostávat náhradu ve výši 25 mil Kč, místo současných 32 mil Kč. Vzniklý úbytek je v zákoně kompenzován tzv. sedmnáctiletým přechodným obdobím s postupným snižováním finanční částky.

Daniel Fajfr předseda Rady CB