INform 2013/08

10. 12. 2013

Výběr z programu jednání Rady Církve bratrské 2013/8 Praha (prosinec 2013)

  • Rada Církve bratrské se v prosinci sešla k poslednímu zasedání v rámci svého čtyřletého mandátu. V otevřeném rozhovoru zhodnotila klady a zápory svého dosavadního působení. Poděkování za intenzivní spolupráci patří zejména bratřím Pavlu Paulusovi a Miloslavu Kloubkovi, kteří už na další období nekandidovali. Lednové zasedání nové Rady proběhne za účasti dvou nových členů, Bronislava Matulíka a Marka Orawského. Celkový počet členů Rady Církve bratrské je devět.

  • Dne 28. 11. 2013 se v prostorách Ústřední rady Církve Československé husitské konalo 10. valné shromáždění Ekumenické rady církví v České republice. Předsedou ERC byl zvolen Daniel Fajfr, předseda Rady Církve bratrské, prvním místopředsedou Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické a druhým místopředsedou Dušan Hejbal, biskup Starokatolické církve. Funkční období předsednictva je dvouleté. Do komise pro vyjednávání s ČSSD a hnutím ANO o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vysílá Ekumenická rada Petra Grulicha, předsedu expertní komise ERC. První jednání se zástupci politických stran se očekává krátce před Vánocemi. Rada CB vzala uvedené informace na vědomí.

  • Rada s vděčností kvituje klidný a věcný průběh mimořádné Konference Církve bratrské, která byla svolána z důvodu nového uspořádání vztahů mezi státem a církvemi. Delegátům a jmenovitě předsednictvu konference v čele s Pavlem Černým, Pavlu Férovi a Pavlu Paulusovi (včetně členů komisí) vyjadřujeme poděkování za čas věnovaný odborné přípravě jednotlivých návrhů. Výsledek jednání znovu ukazuje základní soudržnost církve. Konferencí byl přijat model, jehož cílem je pomoc jednotlivým sborům v přechodu k samofinancování, účinné rozvíjení misijní práce, zajištění vzdělávání kazatelů a vikářů, podpora stavějícím sborům a dosažení ekonomické samostatnosti na základě vlastní obětavosti (dostatečného počtu) členů sboru. Mediální tlak vyvolává dojem, že přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi došlo k zásadnímu navýšení celocírkevního rozpočtu. Pokud hodnotu všech státních příspěvků určených Církvi bratrské rozpočítáme do třicetiletého průměru, zjistíme, že proti výši státních dotací v r. 2012 dojde k jejich reálnému navýšení o 10 %, což není žádná dramatická změna. Podstatou a cílem nově přijatého zákona je oddělení financování církví od státu, kdy si jednotlivé církve budou své záležitosti financovat samy. Církev bratrská přijala v roce 1991 konferenční usnesení, ve kterém deklaruje, že se v budoucnu chce vrátit k principu, kdy si své kazatele bude hradit sama ze svých vlastních prostředků. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi sleduje totožný cíl. Výsledné usnesení mimořádné Konference předává klíčovou zodpovědnost za správu financí (včetně snižujících se státních prostředků) do rukou jednotlivých sborů, resp. jejich staršovstev, přičemž za zajištění prostředků na mzdu kazatelů a dalších pracovníků (včetně zákonných odvodů) zodpovídají jednotlivé sbory v plné (100 procentní) výši.

  • Rada finalizovala dlouhodobý projekt celoživotního vzdělávání kazatelů, který bude po Novém roce oficiálně představen kazatelskému sboru. Jedním z pilířů zbožnosti je celoživotní zrání: růst v poznání Boha, úsilí o životní moudrost, studium a vyučování Písma, aplikace Boží vůle v osobním životě (Dt 6,4–9; Joz 1,8; Ž 1,1–3; Iz 50,4n; Mt 13,52; 2Tm 3,14–17 aj.). V osobě a službě kazatele se prolínají nejrůznější aspekty křesťanského života a života církve: práce s Biblí a práce s lidmi, kázání a pastorace, učení a úřední agenda, liturgie a vztahy, osobní duchovní život a spolupráce v týmu, modlitba a organizace atd. Aby se kazatel v síti úkolů, potřeb a vztahů neztratil, potřebuje si udržovat osobní odbornost a trvalý přehled. Potřebuje růst a vzdělávat se četbou knih, praktickými zkušenostmi, kontaktem s kolegy i s odborníky, zájmem o dění v jiných oborech. Cílem celoživotního vzdělávání je rozvíjet vlastní službu a profesní zručnost, ale také a především duchovní svěžest, kreativitu, sebekritický nadhled, pokoru. K nástrojům celoživotního vzdělávání patří pastorální konference a vlastní průběžné samostudium včetně využívání studijního volna. Dvě pastorální konference ročně jsou pro kazatele v činné službě povinné; konference by měly teoreticky a prakticky postihovat co nejvíce oblastí kazatelské služby a života církve. Pokud se kazatel z mimořádných důvodů nemůže povinné pastorální akce účastnit, je povinen si ji nahradit (nejlépe v daném kalendářním roce; kromě lékařem doložené nemoci) jinou vzdělávací akcí podobného rozsahu (jiná konference, program ETS, stáž apod). Kazatel v činné službě absolvuje během jednoho kalendářního roku vedle obou pastorálních konferencí ještě alespoň jednu další doporučenou vzdělávací akci (příp. dle vlastního výběru). Mezi doporučené akce patří Evangelikální teologická konference, Teologické fórum (SET – Sdružení evangelikálních teologů), konference pořádaná slovenskou částí církve s názvem „Máme čo zvěstovat“, semináře a vyučování ETS (kurzy pro veřejnost), Fórum Innov8, Global Leadership Summit v ČR, příp. European Leadership Forum (Polsko). Mezi vhodné akce se rovněž počítá teologická publikační činnost, výuka nebo studium, absolvování stáže nebo mentoringu. Čerpání studijního volna je pro správce sboru povinné (ostatní kazatelé v činné službě mohou Radu požádat), a to v celkové délce 3 měsíců v jednom pětiletém cyklu, počítaném individuálně od nástupu do služby (viz příslušné usnesení Konference). K dispozici je zároveň široká paleta literatury, materiálů, seminářů, konferencí a školení podporujících růst v odborných a duchovních kompetencích; užitečná je stáž na jiném sboru nebo v některém sociálním či zdravotnickém zařízení. Přínosem může být mentoring či supervize. ETS, ETF a jiná teologická učiliště nabízejí jednotlivé kurzy nebo řádné studium; vyučování na teologické škole či publikování je také formou sebevzdělávání.

  • Rada jmenovala Petra Lukáše vedoucím samostatné stanice v Novém Lískovci, Petra Rause členem Správní Rady ETS a Bronislava Kaletu členem Správní rady Diakonie CB. Rada na základě žádosti staršovstva Sboru Církve bratrské v Praze 5 schválila zřízení Pobočky Diakonie CB v Berouně, její zakládací listinu a statut. Vedoucí (statutárním zástupcem) Pobočky je jmenována Marie Veselá.

  • Rada při příležitosti uhrazení zbývající části dluhu (ve výši cca 1. mil. Kč) za stavbu budovy Evangelikálního teologického semináře vyjadřuje vděčnost sesterské církvi FeG v Německu za velkorysou a dlouhodobou půjčku. Náš teologický seminář mohl za léta svého působení připravit několik desítek kazatelů, kteří požehnaně slouží nejenom na sborech CB. Mnoho dalších pracovníků získalo na ETS specializaci v oblasti sociálních služeb.

Fotografie

 
Církev bratrská. Všechna práva vyhrazena. Informace k vnitřnímu oznamovacímu systému.