COVID-19 a doba, kdy přestalo platit „u nás nikoli“

13. 3. 2020

Doposud jsme se na světové dění dívali z Čech jako na něco, co se nás vlastně až tak moc netýká. V mnohých zemích zakusili teroristické útoky, u nás nikoli. V mnoha zemích došlo k obrovským přírodním katastrofám s následnými ztrátami na životech, u nás nikoli. V mnoha zemích se musí vyrovnávat s přívalem migrantů, u nás nikoli. V mnoha zemích se musí vyrovnávat s militantním islámem, u nás nikoli. V mnoha zemích řeší masovou nezaměstnanost, u nás nikoli. Netvrdím, že v naší zemi nemáme problémy, že si naše země neprošla těžšími obdobími (např. povodně), ale oproti desítkám jiných zemí a desítkám miliónů lidí v těchto zemích donedávna platilo ono „u nás nikoli“.

Uvědomil jsem si to nejen nyní, ale i před pár dny, když jsem na Pražském hradě procházel šaškárnou v podobě ochranných rámů, které mají údajně chránit před teroristy. Kdybychom se skutečně báli teroristů, pak by ochranné rámy byly i na jiných, mnohem exponovanějších místech a vedle nich by stáli vojáci se samopaly. Jenže ochranné rámy jsou jen na Hradě a stojí u nich policisté, nikoli po zuby ozbrojení vojáci, protože Česko je bezpečná země a ochranné rámy jsou jen hradní pomstou za akci skupiny Ztohoven. Doposud totiž platilo „u nás nikoli“, a to nyní skončilo.

Mnohým se zdá nemyslitelné, že současná medicína není schopna rychle vyvinout vakcínu, která by nebezpečný virus zničila. Skutečně není, nebo alespoň není schopna dostatečně rychle. Prostě nejsme páni světa, nejsme bohové, nemáme to v rukou a dokonce jsme někdy křehčí a zranitelnější, než si jsme schopni a ochotni připustit.

A právě pocit, že něco nemáme pevně v rukou, nesnášíme. Přece existují léky, očkování, pojištění, vitamíny, skoro na každém rohu je v Česku lékárna, máme statistiku a její schopnost předvídat! Takže co divného se to vlastně děje?! Na to fakt nejsme zvyklí!!!

Jako křesťané důvěřujeme Pánu Bohu, utěšujeme se slovy Žalmu 91, že k našemu prahu se zhouba nepřiblíží, jenže ono se to čte jinak v zemi, kde doposud platilo „u nás nikoli“, a v zemi, kde to neplatí. Ano, je psáno, že se „nemusíme bát nočního děsu, ani nákazy, jež šíří zhoubu za poledne“, ale COVID-19 ani jiné pohromy se křesťanům nevyhýbají.

Nikdo z nás neví, jak se virus bude vyvíjet. Jisté ale je, že nastalá situace se nějak bude dotýkat úplně všech. Když jsem zmiňoval Žalm 91, pak v zemích, kde platí „u nás nikoli“, je pokušení nejen tento Žalm interpretovat tak, že pokud věříš, vše skončí happy-endem, tedy tak, jak si to my představujeme a chceme. Možná ale pisatel ukazuje ještě na jinou perspektivu. Ona perspektiva je „budu s tebou“ (Ž 91, 15), ať se stane cokoli.

Ano, nemáme to v rukou, dokonce ani v roce 2020 obklopeni technikou, o jaké se předchozím generacím ani nesnilo. Možná je to dobře. Nutí nás to k pokoře a závislosti na Pánu Bohu, k zápasu, abychom uprostřed vědomí, že to nemáme pevně v rukou, zůstávali s Ním.

A na závěr jedna rada. Nezačínejme den čtením zpráv, ale modlitbou a četbou jiných zpráv. Však víte jakých… Pomůže nám to nejen nalézat pokoj, ale i nezblbnout. Nezblbnout z toho, že už více neplatí „u nás nikoli“.

David Novák
Zdroj: Blog Davida Nováka

Fotografie