Církev evangelizuje

8. 10. 2013

Výběr z historického materiálu Teologická stanoviska a doporučení Rady Církve bratrské a Studijního odboru
Uveřejňujeme na pokračování.

Prohlášení Studijního odboru Rady CB k pastorálce kazatelů konané 23.-24.01.2001 v Hradci Králové
Vydal: Studijní odbor Rady CB, 14. února 2001

Téma „Církev evangelizuje“ bylo určeno podle čtyřleté pracovní vize Rady CB, která se opírá o text ze Sk 2,42-47. Přítomní kazatelé a vikáři se zabývali evangelizací skrze místní sbor. Z podnětů, které zazněly v referátech a diskusích vyjímáme následující:

1. Situace
Naše země patří k nejsekularizovanějším státům Evropy. Způsob myšlení, životní styl, vztah ke křesťanským hodnotám a k církvi zdaleka neodpovídá bohatému křesťanskému dědictví z minulosti. Uvědomujeme si, že to, co lidem kolem nás chybí, je evangelium o Boží záchraně a panství Ježíše Krista. Chceme si znovu připomenout odpovědnost, která na nás jako svědcích Kristova evangelia v této situaci leží.

2. Co je evangelizace
Evangelizace patří k podstatě církve: „Tak jako oheň se udržuje hořením, tak církev žije misií“ (Emil Brunner). Evangelizace prostřednictvím církve je pokračováním apoštolské služby Kristovy po jeho nanebevstoupení a po vylití Ducha Kristova.
Naším cílem je evangelizace jako soustavné pronikání evangelia o Pánu Ježíši Kristu do společnosti, v níž žijeme. Evangelizace není jednorázová kampaň, ale způsob vztahu sboru s okolní společností.

3. Kdo evangelizaci koná
Místní sbor je v evangelizaci nezastupitelný a je jejím základní nástrojem. Kazatel spolu se staršími sboru je odpovědný za to, jestli se sbor evangelizací zabývá. Být svědkem o Kristu je úkol, za který nese odpovědnost podle svých možností a obdarování každý věřící.

4. Motivy k evangelizaci
Zvěstování evangelia je projev lásky k Pánu Bohu (je to akt poslušnosti) a projev lásky k bližním (je to lidem nabídnutá pomoc, záchrana v nebezpečí).
Motivem evangelizace je Boží pověření (jsme posly od Boha, Božími vyslanci) a zájem o druhé lidi (žijeme s nimi, soucítíme s nimi a pomáháme jim).
V evangelizaci jde o oslavení Pána Boha a o pomoc druhým lidem. Evangelium nezvěstujeme proto, abychom uspokojili svoje potřeby – např. aby rostl náš sbor, abychom byli důležití, aby povyrostlo naše křesťanské sebevědomí.

5. Evangelizace: dílo lidské i Boží
Máme zvěstovat evangelium – to je náš úkol. Ale tam, kde skrze poslušnost Božího příkazu a lásku k lidem se narodí nové Boží děti, je viditelná Boží milost, nikoliv schopnosti člověka. Každé znovuzrození je dílo Božího Ducha, kterému máme sloužit. Znovuzrození nemůžeme vypůsobit. Výsledek našeho misijního působení nemůžeme naplánovat, nemůžeme si ho přivlastnit, velmi často ani ohodnotit.
Je zapotřebí jak analýzy situace, pečlivého zvážení různých okolností a přípravy evangelizace, tak i modlitebního odevzdání práce evangelia do Boží kompetence a spolehnutí na práci Božího Ducha.
Je třeba postupovat koncepčně, zachovávat přirozené zákony platné při zvěstování evangelia. Zároveň si musíme zachovat citlivost pro dění ve sboru a pro okamžité vedení Božího Ducha k neplánovaným krokům.