Teologie prosperity

4. 2. 2014

Výběr z historického materiálu Teologická stanoviska a doporučení Rady Církve bratrské a Studijního odboru

Uveřejňujeme na pokračování.

Vyjádření Rady Církve bratrské, září 2006

Během posledních dvou let se v několika sborech opět vyskytlo tzv. evangelium prosperity s hlavním důrazem na to, že věřící člověk má být zdravý. Ve všech případech došlo k více či méně bolestným rozchodům s místním sborem. Nemyslíme si, že se jedná o nový trend v Církvi bratrské, na druhou stranu se popisovaný fenomén v různých sborech opakovaně vyskytuje.

V této souvislosti je třeba odpovědět na otázku, proč Bůh dopouští nemoc.

• Nemoc není v původním Božím plánu, jenže nežijeme v novém, oslaveném těle a trpíme následkem prvního hříchu spolu s celým stvořením (Ř 8,18).
• I utrpení je součástí Božího plánu s námi (2K 1,4).
• Bůh nemoc dovolil (Ex 4,11; Job).
• Některé nemoci pochází od satana (L 13,11-13), nemoc může být trestem za hřích (Nu 12). Obojí je ale třeba posuzovat s krajní opatrností a citlivostí.
• Skrze nemoc nás Bůh vede v hlubšímu poznání sebe sama (Job 42, 3).
• Není pravda, že zdraví je odměna za bohabojný život nebo za dostatek víry. Přesně v této logice „radí“ Jobovi jeho přátelé (např. Job 11,14). Bůh je nakonec musí umlčet.

Otázka uzdravování

• Věříme, že se máme modlit jak za uzdravení, tak za rozpoznání co nám chce Bůh skrze nemoc sdělit.
• Apoštolé neuzdravili každou nemoc (Timoteus měl žaludeční problémy, Pavel neuzdravil Epafrodita). Důvodem zajisté nebyla jejich malá víra.
• Ani Pán Ježíš ani Pavel ani nikdo jiný nezvali k víře, která je doprovázena nabídkou zdraví. Potom by totiž člověk věřil s vypočítavých důvodů.
• Učení, že každý má být zdravý je mj. založeno na špatné interpretaci Jk 5 – „modlitba víry uzdraví nemocného“. Z tohoto je potom vyvozeno obecné učení o tom, že pokud máme víru, Pán nás uzdraví a budeme tělesně prosperovat. Víra sice může vést k úspěchu ale i k opaku – srv. Žd 11,35. Zdraví i nemoc mají v životě víry své místo a nelze zohlednit jedno na úkor druhého a neuzdravení svést na nedostatek víry. Toto je krajně necitlivé a nebiblické.
• Když Pavel plul do Říma, v některých případech uzdravil (Sk 28,8), v některých nemocné ošetřil Sk 28,9. Iz 38,21 – Pán Bůh zaslíbil Ezechiášovi uzdravení a přesto mu doporučil lék. Z těchto textů vidíme, že Bůh si používá jak lékaře, tak nadpřirozené uzdravení.
• Mnoho velkých lidí víry prošlo nemocí a ta jim v konečném důsledku pomohla poznat Boha v novém světle.
• Nakonec největší nemocí je zde na zemi smrt. K úmrtí člověka dochází, když jednotlivé části těla podléhají nemoci a opotřebení. Je radostí zvěstovat, že prosperita je nadějí právě v takovém případě. Není to ale zde na zemi, ale ve vzkříšení k životu věčnému.