Význam neděle

Duchovní zásady Církve bratrské na pokračování - 10

(38) Pán Ježíš pro nás, jako lid nové smlouvy s Bohem, vydobyl odpočinutí (vstup do nebeského domova) svou obětí a vzkříšením (Žd 4,9). Ke vzkříšení došlo první den po sobotě (J 20,1), vzkříšený Pán se setkával se svými učedníky prvního dne po sobotě (J 20,19.26) a také Duch svatý byl vylit první den po sobotě (Sk 2,1). Proto je pro křesťany první den po sobotě dnem Páně a znamením tohoto odpočinutí, a tedy velkou výsadou a dobrodiním. Je to ženichovo pozvání na setkání, které církev jako jeho nevěsta vděčně přijímá. V tomto smyslu je neděle pro křesťana odděleným dnem Páně, v němž odkládá všední práci a zvláště se soustřeďuje na Boží věci.
(39) Křesťan využívá tento den především k návštěvě shromáždění svého sboru, k osobnímu ztišení, ke svědectví i k pastorační a misijní službě. Snaží se neděli trávit jako den odpočinku a služby Bohu, který je vzácným Božím darem, příležitostí k obnovení vnitřních sil a předobrazem věčného odpočinutí v Božím království. Život v současné společnosti přináší na některá povolání pracovní nároky v den odpočinutí. Doporučujeme kompenzovat výsadu a požehnání dne odpočinutí v jiný den a zachovat tak rytmus šesti dnů práce a jednoho dne k reflexi vykonaného díla, směřování vlastního života a intenzivnějšího soustředění na společenství s Bohem.