Církev a Boží povolání do společenství

16. 3. 2018

Duchovní zásady Církve bratrské na pokračování - 21

(88) Nový zákon podává svědectví o tom, že spásné dílo Pána Ježíše Krista vyústilo mimo jiné do nového společenství Božího lidu – církve. Tvoří ho ti, kdo uvěřili zvěsti evangelia, činili pokání a dali se pokřtít (Sk 2,41; Ef 1,13). Pán Ježíš vyjádřil podstatu církve v obrazu vinného kmene, kde on sám je kmenem, do něhož jsou naroubovány vírou ratolesti (J 15,5). Ty pak samozřejmě tvoří společenství nejenom s ním, ale také spolu navzájem s druhými. S výhledem na budoucnost církve Pán Ježíš pověděl, že byť bude toto společenství pod tlakem, brány pekla ho nepřemohou.22 Ve své velekněžské modlitbě před svým golgotským utrpením se modlil za ty, kteří v něm za jeho života poznali zjeveného Boha a přijali slovo (J 17,7–8), které zvěstoval, jako slovo od Boha. Modlil se také za ty, kteří uvěří v budoucnosti (J 17,20). O věřících mluvil vždy v množném čísle a jeho touhou bylo, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás … (J 17,21). Když připravoval své učedníky na svůj odchod, mluvil o tom, že budou v péči přicházejícího Ducha svatého, který je bude provázet, prostředkovat vše potřebné pro život společenství a bude jim pomocí v naplňování poslání: Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa (J 17,18; Mt 28,18–20). Skrze Ducha svatého bude on sám přítomen se svou církví (Mt 18,20). Z lidské strany ustanovil Pán Ježíš svých dvanáct apoštolů, aby byli těmi, kdo budou tvořit základ církve: Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží (Ef 2,20–22).*

(89) Po Velikonocích a po svátcích Letnic s důrazem na seslání Ducha svatého se obvykle dávali pokřtít ti, kdo byli osloveni Božím slovem a činili pokání. Připojili se tak ke společenství Kristových vyznavačů a následovníků (Sk 2,37–42). Novozákonní kniha Skutků podává svědectví o vzniku společenství církve, které má potenciál překračovat hluboké sociální, náboženské i kulturní propasti. Jednota církve všech národů a ras je svědectvím o Kristově moci (Ef 2,14–19; Ga 3,29). Apoštolské dopisy křesťanským sborům přinášejí svědectví o prvcích společných shromážděních církve, o křesťanské etice a organizaci života církve. Kromě výjimečných situací nemoci či uvěznění nezná novozákonní svědectví křesťana, který by žil mimo společenství církve. Život ve společenství církve je znamením toho, že člověk patří Bohu (1J 3,14.16–18.23). Křest obráceného člověka je zpečetěním jeho připojení ke Kristu, k hlavě církve, a také zapojením do pozemského Kristova těla.

(22) Mt 16,18 A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

Fotografie