Opětovný sňatek

Duchovní zásady Církve bratrské na pokračování - 19

(79) Nový sňatek je umožněn ovdovělým a také těm, v jejichž manželství došlo k rozvodu v případech uvedených v Písmu (Mt 5,32; 19,9; 1K 7,15). Už rozlukový lístek za Mojžíše měl funkci právního dokumentu, jímž rozvedená mohla prokázat, že se může legálně znovu vdát: Ona vyjde z jeho domu, odejde a vdá se za jiného muže (Dt 24,2). Ani Ježíš nevylučuje možnost následného sňatku, a to pokud k rozvodu došlo z důvodu smilstva (Mt 19,9).¹⁷ Také apoštol Pavel píše o možnosti, že i když se rozvázaný ožení, tak nehřeší (1K 7,27–28a). Proto uznáváme, že jsou případy, kdy rozvod je legitimní a následný sňatek pak není sám o sobě hříchem.
(80) Rozvod a následný sňatek je však hříchem, pokud ho člověk zneužívá k útěku před věrností a zodpovědností vůči svému manželskému partnerovi (Mt 19,3–9; L 16,18). Ti, kteří se rozvádějí z jiných důvodů, než z těch, které uvádí Písmo, a znovu vstupují do manželství (nebo vstupují do sexuálního vztahu neoddáni), dopouštějí se cizoložství (Mt 5,32; Mk 10,11–12).¹⁸
(81) Rozvod v důsledku vlastního hříchu vyžaduje pokání. S lacinou milostí se před Bohem nedá kalkulovat (Mt 3,8), ale kde je opravdové pokání, tam je úplné odpuštění (1J 1,8–10; Iz 43,25; Žd 10,17). Ovoce takového pokání se projevuje ochotou zůstat svobodným nebo se smířit s původním partnerem (1K 7,11).¹⁹ Nekající neoddáváme. Nevylučujeme však ani tu možnost, že kající strana po čase obdrží z milosti Boží příležitost k novému začátku v novém manželství. Pokud již došlo k novému sňatku, pak kající strana má v novém manželství zůstat věrná.²⁰

(17) O významu pojmu smilstvo, řecky porneia, viz Duchovní zásady, článek 18 „Rozvod“.
(18) Manželství, rozvod a nový sňatek (stanovisko SO RCB, 2006), In: Teologická stanoviska a doporučení, Rada Církve bratrské, Praha 2009, s. 30n.
(19) Manželství, rozvod a nový sňatek, stanovisko SO RCB, 2006, s. 30n.
(20) Manželství, rozvod a nový sňatek, stanovisko SO RCB, 2006, s. 31