Pastýřský dopis Davida Nováka na přelomu roku 2020 a 2021
Milé sestry, milí bratři,
rád bych Vás na přelomu roku 2020/2021 pozdravil slovy Žalmu 31,15–16: Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: „Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou.“ Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě. Jeden z našich předních starozákonníků prof. Jan Heller tento text přeložil dle svých slov „podle jeho smyslu“ takto: Ale já navzdory všemu jsem se spolehl jen a jen na tebe, Hospodine! Řekl jsem si totiž: Ty sám jsi můj Bůh, a proto ve tvé ruce a nikde jinde jsou mé lhůty. Vytrhni mne (vychvať, vyrvi) z rukou mých nepřátel, od těch, kdo mne pronásledují.
Stojíme nebo spíše jsme zamknuti v karanténě na konci velmi zvláštního roku, zároveň si asi všichni klademe otázku, jak dlouho to ještě bude trvat. Co pandemie udělá s ekonomikou, s našimi vztahy, naší prací, jak poznamená naše děti, církev? Na jednu stranu jsme vděčni za virtuální svět, který nám umožňuje alespoň nějaký kontakt, na stranu druhou tato „realita“ nemůže nahradit… realitu. Dvojí realitu navíc stále silněji vnímáme i v pojímání pravdy. Jakákoli skutečnost je napadána či přebíjena tzv. alternativními fakty, jsme svědky nebývalé dezinformační války, a výsledkem je, že se v tom nejeden člověk začíná ztrácet. Jenže kdy jindy se má osvědčit naše víra a základy, na kterých stojí, než v nesnadných dobách?
V tomto kontextu snad ještě více vyniká žalmistovo vyznání: Důvěřuji tobě, nebo Hellerův volnější překlad: Navzdory všemu jsem se spolehl jen a jen na tebe. Abychom lépe pochopili toto krátké vyznání, je třeba se podívat na jeho konec, kde pisatel píše o nepřátelích. O koho či o co se v naší covidové době jedná? Jsou to různé dezinformace? Někteří nemoudří političtí vůdci? Virus? Nebo dokonce blízcí, se kterými si někdy i vlivem karantény lezeme na nervy? Bratři a sestry ve sboru, se kterými to nemohu vydržet, a které dokonce někdy považuji za zdroj sborových problémů? Nikoli. Nepřátelé znamená vše, co nás vzdaluje od cesty následování, vše, co se staví mezi nás a Pána Boha. Jsou to síly a mocnosti, o kterých Pavel píše, že ovládají tento věk tmy (Ef 6,12), síly, které stojí za viditelnými zlými projevy. V případě pandemie se může jednat o nekontrolovatelný strach, úzkost, paniku, šíření zlých zpráv, nemoudrou komunikaci o některých důležitých věcech pomocí e-mailů, pocity marnosti, výbuchy hněvu způsobené stresem atd. Zároveň se ale nemusí jednat jen o pandemii a s ní spojená nebezpečí.
Aby pisatel nepodlehl strachu z budoucnosti ani nepřátelům, vyznává, že to, před čím má obavy (a přiznejme si, před čím máme obavy i my), má Hospodin ve svých rukách. Jinými slovy nás žalmista vede k důvěře a k vyznání, že budoucnost je v Božích rukou. Obavy jsou přirozené, ale nemají nás pohltit (či vyjádřeno slovy žalmu: pronásledovat). Jsme totiž v rukou milujícího Otce, který nás tím, co prožíváme, něco učí. Co konkrétně? To se většinou dozvíme, až když se ohlédneme zpět. Proto se spíše než proč se to či ono děje, ptejme: Co mě tím či oním chceš, Pane, naučit?
Jakkoli vstupujeme do roku, který je nejistější, než roky předešlé, jedno zůstává jisté – jsme v Božích rukou. Zároveň právě v těchto dobách se naše sbory a církev může projevit jako „bratrská“, tedy jako církev, kde se vzájemně podpíráme, kde ještě trochu více než dříve můžeme zakusit sílu společenství. Zároveň jako církev, jejímž úhelným kamenem je Kristus, který nám nikde neslíbil klidný život, ale slíbil, že nás neopustí.
Moc si přeji, abychom, ať se stane cokoli, mohli jako církev prožívat Boží blízkost, a aby nad námi neměla moc žádná síla, která by nás chtěla vytrhnout z Božích žehnajících rukou.
Těším se, že s mnohými z Vás budu moci v příštím roce spolupracovat, a že společně budeme mít výsadu podílet se na růstu Božího království jak v naší zemi, tak i ve světě.
Váš v Kristu
David Novák
