Pastýřský dopis Davida Nováka – září 2021
Milé sestry, milí bratři,
srdečně vás zdravím na začátku dalšího školního roku. Zřejmě ve všech sborech naší církve rok zahajujeme dvakrát. Jednou se jedná o kalendářní rok, podruhé o rok školní, kdy začíná mnoho staronových aktivit. Začátek tohoto školního roku bude ale specifický tím, že naše sbory téměř rok nefungovaly běžným způsobem. Moc bych si přál, aby se vám rozjezd podařil.
V souvislosti s nastávajícím obdobím bych nám všem rád položil na srdce následující texty. Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Řím 12, 2
Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Fil 4, 8
Oba dva texty hovoří o naší mysli. Proč o tom píšu na začátku nového školního roku? Domnívám se, že jedním z velikých bojišť bude v tomto roce naše mysl. Budeme znepokojováni a možná i rozeštváváni kvůli… oblastem, které budou mít potenciál působit strach, nejistotu a rozdělení. Velmi snadno se může stát, že naše mysl bude vyděšená, podrážděná a znejistěná, a tato realita se může přenášet i do našich rodin, sborů a vůbec do toho, jak se díváme na svět a v posledku i na Pána Boha. Ne vždy bude možné ovlivnit okolnosti a to, co se okolo nás bude dít, ale můžeme ovlivnit, jak o věcech, lidech a událostech přemýšlíme, jaký má to či ono dopad na naše životy, postoje a naše vztahy k druhým a k Pánu Bohu.
Otázkou ale je, jak si nenechat mysl zaneřádit nejrůznějším smetím, jak ji slovy Písma proměnit a obnovit? Potřebovali bychom nějaký jasný návod, jenže ten Pavel nedává. Zároveň je jasné, že v záplavě nejrůznějších „alternativních pravd“, ale i znepokojivých zpráv a událostí to není a nebude snadné.
Pavel nám v uvedených problémech jemně naznačuje určitá východiska. Jednak ve výzvě, že máme sami sebe přinášet jako živou, svatou a Bohu milou oběť. Znamená to život, který je nastavený pro druhé a pro Pána Boha. Zdrojem tohoto postoje zároveň není pocit viny, ale Boží milosrdenství, tedy to, co pro nás Pán Bůh udělal. Další náznak je v zaslíbení, že pokud se naše mysl bude proměňovat, poznáme, co je Boží vůle, co je Pánu Bohu milé a co je dokonalé. Jedná se o to, abychom si průběžně kladli otázku: Jak si chceš, Pane, použít můj život? V druhém textu Pavel nabádá, abychom vědomě upínali svoji mysl k tomu, co je v Božích očích dobré. Naplnění této výzvy vyžaduje i jistou disciplínu.
Proměně mysli musíme jít naproti. Přemýšlejme proto nad tím, co posloucháme, co čteme, na co se díváme a čemu se vystavujeme. Prostě co pouštíme do své mysli. Určitým informacím nemůžeme uniknout, ale někdy se dají omezit, a naopak jiným se dá vytvořit více prostoru.
Jak jsem psal na začátku, povedeme boj o svou mysl. Moc bych si přál, abychom v tomto boji dokázali s Boží pomocí vítězit, abychom si v tom byli vzájemnou posilou a aby nás nepohltila úzkost, strach, vztek a vlastně nic, co naši mysl ničí.
S touhou a modlitbou, aby se v nastávajícím školním roce naše mysl proměňovala a v dobrém ovlivňovala naše rozhodnutí
Váš v Kristu
David Novák
