Členství v církvi

Výběr z historického materiálu Teologická stanoviska a doporučení Rady Církve bratrské a Studijního odboru
Uveřejňujeme na pokračování.

Stanovisko Studijního odboru Rady Církve bratrské k problematice diskutované na pastorálce kazatelů a vikářů konané v Kutné Hoře, květen 2006

Koncept členství v církvi (zapojení do Kristova těla) je biblicky plně opodstatněný. Vychází z pojetí smlouvy s Bohem, jíž je každý příslušník Božího lidu zavázán. Kristovou obětí vykoupený člověk se prostřednictvím křtu Duchem svatým stává částí Kristova těla – církve. Vnějším znamením (potvrzením) této příslušnosti k Božímu lidu je křest vodou. (Ex 19,3-6; Ř 6,1-11; 1K 12,12-26; Ef 2).

Je biblicky přiměřené a dějinně prověřené rozumět křtu mimo jiné jako připojení se jednak do univerzálního – všeobecného těla Kristova a také ke konkrétnímu společenství místní církve.

Členství chápeme jako oboustranný závazek mezi jednotlivcem a konkrétním společenstvím církve. Formální podoba tohoto závazku ani jeho pojmenování nejsou v Písmu řešeny. Struktury církve a vnější podmínky, v nichž se věřící pohybují, procházejí neustálým vývojem a výrazně ovlivňují konkrétní způsob, jakým je princip sounáležitosti s Kristovým tělem naplněn a vyjádřen.

Z těchto předpokladů pro sebe vyvozujeme tyto důsledky a aplikace:

1. Máme za to, že křest vodou a členství v církvi patří ze své podstaty k sobě a ani prakticky by neměly být oddělovány.

2. Považujeme za nepřípustné rozpojení soteriologie a eklesiologie ve smyslu „Kristus ano, církev ne“. Není možné si přivlastňovat spasení a odmítat Kristovo tělo. Znovuzrozené lidi chceme jednoznačně vést jak ke křtu, tak i k připojení ke konkrétnímu společenství církve.

3. Porozumění pojmu členství je zatíženo kulturním nánosem. Důsledkem toho je u některých rozšířená nedůvěra a zpochybňování institutu členství. Úkolem pastýřů ve sborech je důležitost a náplň členství pečlivě a citlivě vysvětlovat s pochopením pro překážky, které mohou kandidáti členství prožívat.

4. Chceme dále promýšlet formulace křestního slibu i členského závazku. Znění těchto textů odráží totožnost církve, jak jí rozumíme a dále rozvíjíme. Proto se jako církev zabýváme analyzováním situace, v níž sloužíme, a aktuálně definujeme identitu církve. Členským slibem se nechceme negativně vymezovat vůči jiným církvím, ale vyjadřujeme důrazy, které ve své době vnímáme jako biblicky opodstatněné a zásadní.