Denní zamyšlení — 20. 2. 2018

On zajistil památku svým divům; Hospodin je milostivý, plný slitování. (Ž 111,4)

Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? (1K 10,16)

V celém žalmu můžeme zaslechnout názvuky k novozákonnímu heslu z apoštolova prvního listu do Korintu. Památku jeho divů, jeho milost a slitování si naplno uvědomujeme – ba co víc, prožíváme – při převzácné hostině, při večeři Páně. Právě tam Bůh dává potravu, připomíná svou smlouvu. Vše se odehrává v kruhu přímých, ve shromáždění. Právě u téhle převzácné hostiny se nám dostává ujištění o Boží věrnosti a odpuštění, o smlouvě, kterou ustanovil navěky.

Hospodin zajistil památku svým divům. Skrze kalich požehnání a nalámaný chléb při večeři Páně nám docela konkrétně (a každému jinak) dochází, že nás přijímá. Že se slitovává nad našimi zpackanými životy, nad naší ne-dostatečností, a obživuje nás svým životem.

Milostivý Bože, děkujeme, že nám dáváš zakoušet svoje slitování.

Ranní chvilky pro dnešní den na základě Hesel Jednoty bratrské. Zdroj: www.dennicteni.cz