Denní zamyšlení — 22. 8. 2019

Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. (Iz 53,8)

Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. (Žd 12,3)

Co jsme schopni udělat z lásky? Obětovat své pohodlí, dát dar a nečekat nic nazpátek? A pro koho jsme to schopni udělat? Pro svou rodinu, blízké, dobré přátele, životní lásku? Hlavou mi běží nepěkná otázka: Co z toho budu mít? Co za to? V Bibli čteme: „Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život“ (Ř 5,7). Ježíš Kristus za mne a tebe však zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Nebylo na nás nic cenného nebo hodnotného, až jeho smrt nám lidem dala tu pravou hodnotu. Bylo za mne a tebe draze zaplaceno. Můj a tvůj život stál život Božího Syna.
Díky ti, Pane Ježíši, za tvou oběť za můj život. Jsem draze vykoupena z hříchu. Za tvou oběť ti nedokážu být nikdy dostatečně vděčná. Proto ti chci každý den odevzdávat své srdce a svůj život. Vím, že mě chceš úplně cele pro sebe.

Ranní chvilky pro dnešní den na základě Hesel Jednoty bratrské. Zdroj: www.dennicteni.cz