V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš. (Gn 3,19)
Ježíš Kristus zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu. (2Tm 1,10)
Lidským údělem je dřina a smrtelnost. Na tom nic nemění ani pokrok v technologiích, díky němuž za člověka spoustu těžké práce dělají stroje, ani úspěchy medicíny, díky nimž se lidský život prodloužil. Navzdory tomu všemu nás na konci našeho životního pachtění čeká smrt. Ovšem ne jako mocnost, která veškeré naše konání na zemi zbavuje smyslu, nýbrž jako brána k setkání. Ježíš Kristus totiž zlomil moc smrti. Proto se nevracíme do prachu země, ale odcházíme k Otci. A tohle nezmění nemoc, zvůle mocných ani strachy a pocity marnosti, které se nás tak často zmocňují.
Kriste Ježíši, kde jsi? Chci tě vidět, abych se nemusel bát konce života a mohl vykonávat práci, která je mým údělem i dnes.
Ranní chvilky pro dnešní den na základě Hesel Jednoty bratrské. Zdroj: www.dennicteni.cz
