Jak je to s původem člověka?

6. 2. 2019

V říjnu loňského roku se konalo 27. Teologické fórum, tentokrát na téma stvoření. Setkání moderoval a úvodním a závěrečným slovem přispěl br. Pavel Černý, dalšími přednášejícími byli bratři David Beňa, Jiří Hedánek, Josef Potoček a Petr Raus. Všechny referáty budou uveřejněny v jednom z příštích čísel časopisu Theologia vitae. Já jsem ve svém příspěvku poukázal na úskalí evoluční teorie z hlediska přírodních věd a zdůraznil potřebu příslušné teologické reflexe. Chtěl bych na téma tohoto semináře a na avizovaný sborník referátů v Theologia vitae tímto způsobem upozornit. Výchozí situace je tato:

a) Podle evoluční teorie je živý svět výsledkem kontinuálního, nahodilého vývoje. Na začátku je vždy nějaká forma primitivního života, na konci je člověk. Jsme posledním výhonkem vývoje života, hmota, která si uvědomila sama sebe. Dokladem takového pohledu na člověka mají být fosilní nálezy, jako např. Australopithecus Lucy z roku 2009, tvor z evoluční linie člověka z doby před 3,5 miliony let.
b) V pohledu Bible je to úplně jinak: proces stvoření byl diskontinuální a člověk byl jeho specifickým, zamýšleným závěrem. V Gn 1 je opakovaně prohlášení „I řekl Bůh“, a to říká naprosto jasně: K dílu dalšího dne by nedošlo, kdyby zde nebylo nového vyjádření Boží stvořitelské vůle. Člověk je vrcholem stvoření, Adam neměl žádné předky.
c) Překonat tento rozpor se snaží teistická evoluce. Ta evoluci považuje za Boží stvořitelskou metodu a názor o evolučním původu člověka za prokázané poznání dnešní doby. „Bůh zvolil elegantní mechanismus evoluce, čímž vznikli mikrobi, rostliny a zvířata všech druhů… Lidé jsou současníky tohoto procesu a mají společného předka s velkými opicemi…“, říká známý americký genetik Francis Collins. „Jako křesťané přijímáme evoluční proces jednoduše jako cestu, kterou Bůh zvolil, aby vytvořil biologickou diverzitu, včetně nás…“, říká jiný současný autor.

Který z těchto tří pohledů je správný? Jak to s původem člověka vlastně je? Dá se k tomu vůbec říci něco určitého? Vyznáváme, že Bible je zjevené Boží slovo, nechceme ale být považováni za fundamentalisty, působit dojmem, že zastáváme nějaké překonané starověké představy o světě. Pokusme se v několika bodech naznačit cestu, jak se v této situaci zorientovat:

1.) Úvodem bude užitečný pohled do pohanského starověku. Začátek olympského mýtu o stvoření světa vypadá takto: „Na počátku všech věcí se matka Země vynořila z Chaosu.“ Žádní bohové neměli se vznikem světa a člověka co dělat; bohy totiž matka Země porodila až následně. Na začátku byl chaos a prázdnota.
2.) Názor dnešní doby je v principu stejný: „Díky existenci gravitace může vesmír vzniknout z ničeho a také tak vznikl. Není třeba vzývat Boha, aby uvedl vesmír do chodu“, říká např. Stephen Hawking, jeden z nejznámějších vědců současnosti. Bůh se na scéně „objevil“ až o několik miliard let později, jako výsledek vzniku člověka a jeho představivosti. Jiný současný autor to popisuje takto: „Příběh stvoření vyprávěný naší generací je tento: Svatou Trojicí je Prostor, Čas a Hmota. Není tu žádný Stvořitel, jehož božská ruka by převedla kosmos do stavu Bytí. Vesmír se zrodil sám o sobě coby nepatrná bublinka prostoru, jež spontánně přešla z moře nicoty v existenci.“
3.) Naproti tomu Bible nám o dění na počátku říká něco úplně jiného. O stvoření světa: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ A o člověku: „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.“ Na počátku všech věcí bylo Slovo, Boží plán, Boží úmysl. Svět je zde jako projev Boží vůle a stvořitelské moci. Za stvořením člověka je jedinečný důvod: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem.“ A co je důležité: Poznání současné vědy (zejména oborů pro zkoumání života zásadně důležitých, jako je teorie informace a makromolekulární chemie)), se s biblickým pohledem nedostává do žádných rozporů.
4.) Uvedené dva přístupy – teismu a naturalismu – jsou navzájem neslučitelné, je to dvojí odlišné paradigma, chápání světa. Teorie evoluce, vykládající vznik světa a původ člověka bez Boha, je s biblickým principem stvoření v zásadním rozporu; svou podstatou je jen moderní obdobou starověkého pohanského výkladu světa. Vzhledem k tomuto stavu věci jsou tak pokusy o nějaký kompromis předem odsouzeny k nezdaru.
5.) Evoluční původ člověka je podle převládajících názorů, vč. teistické evoluce, považován za nepochybný fakt. Počátek vývoje člověka je kladen do doby před cca 200 miliony let. Znamená to, že našemu druhu Homo sapiens předcházela dlouhá linie pod-lidských, ne-lidských či před-lidských forem, jako třeba výše uvedený Australopithecus Lucy a řada dalších.
6.) Jsou-li ovšem tvorové tohoto typu a stáří evolučními předky člověka, tak z toho plyne, že fyzická smrt byla od počátku nedílnou a přirozenou součástí lidského osudu. Tím je ovšem popřena kauzalita hříchu a smrti podle biblického podání a zpochybněna paralela mezi Kristem a (historickým) Adamem:
a) u Lk 3 je uveden Ježíšův rodokmen ze strany Josefa: končí tím, že Adam je „od Boha“ – nemá žádné předky;
b) u Ř 8 je výklad o kauzalitě hříchu a smrti: skrze Adama smrt, skrze Ježíše Krista Boží milost;
c) v 1K 15 apoštol myšlenku o Kristu jako druhém Adamovi opakuje: v Adamovi všichni umírají, v Kristu dojdou života.
7.) Otázkám, které z toho všeho vyplývají, se tak nelze vyhnout: Je nám jasné, co to znamená, pokud jsme otevřeni pro názor o evolučním původu člověka? Rozumíme tomu, že koncept teistické evoluce, který zdánlivě vypadá jako elegantní, přijatelné řešení, má naprosto zásadní teologické důsledky? Uvědomujeme si, že to není věc, o které si každý může myslet co chce, nýbrž že se to dotýká samotné podstaty biblického učení?

Závěrem: Povaze, významu a důsledkům celé této situace je třeba porozumět a s vědomím její závažnosti k ní zaujmout jasné a srozumitelné stanovisko. A to z důvodu respektování celého kontextu biblického učení o člověku a v zájmu zachování věroučné integrity a svědecké věrohodnosti našich sborů.

Použité prameny:
1 Francis Collins, Boží řeč, Praha 2012 (originál 2006)
2 Denis Alexander, Creation or Evolution. Do We Have to Choose? Grand Rapids 2008
3 Robert Graves, Řecké mýty I., Praha 1960
4 Stephen Hawking & Leonard Mlodinow, Velkolepý plán, Praha 2010
5 Marcel Gleiser, Trhlina ve stvoření světa, Praha 2012
6 Ernst Mayr, Co je evoluce. Aktuální pohled na evoluční biologii, Praha 2009
7 Werner Gitt, Schuf Gott durch Evolution? Hänssler Holzgerlingen, 7. vydání 2005
8 Josef Potoček, Teistická evoluce a nová teologie, Brána, č.2/2016, s.13-16
9 James M. Tour, Origin of Life, Intelligent Design, Evolution, Creation and Faith, 2017, http://www.jmtour.com/personal-topics/evolution-creation

Josef Potoček
Připraveno pro web CB, prosinec 2018

Fotografie