Anketa březnového čísla Časopisu Brána

Téma LGBTQ_Anketa

Marie, 67 let

Bůh miluje každého člověka, a to je pro mě zásadní. Možná bych byla překvapená, protože v mé generaci se o takových věcech moc nemluvilo, ale moje láska k tomu člověku by se nezměnila. Věřím, že víra není o tom, jakou má kdo orientaci, ale o tom, zda následuje Krista. Spíš bych se snažila naslouchat a pochopit, co to pro něj znamená.

Marek, 24 let

Mně to přijde úplně v pohodě. Jsem si jistý, že Bůh nikoho neodmítá kvůli tomu, jakou má orientaci. Když se podívám do Bible, vidím, že Ježíš se neobracel k lidem s tím, aby je nejdřív posuzoval podle jejich životních okolností, ale aby jim přinesl lásku, přijetí a naději. Nikdy neříkal: „Nejprve se změň, a pak ke mně přijď.“ Naopak – říkal: „Pojď ke mně takový, jaký jsi.“ Myslím, že spousta věřících se v tomhle směru bojí být upřímná právě kvůli reakcím okolí. A to je škoda. Znám lidi, kteří kvůli své orientaci raději mlčí, bojí se odsouzení nebo se cítí jako vetřelci ve vlastní církvi. A přitom církev by měla být především místem, kde člověk může být sám sebou, bez strachu, že bude odstrčen.

V Bibli se hodně mluví o lásce, milosti a pravdě. Ale pravda není jen o pravidlech, je především o tom, kdo je Bůh – a Bůh je láska. A pokud máme být tělem Kristovým, tak v něm musí být místo pro všechny, nejen pro ty, kdo zapadají do určité škatulky. Jestli věříme, že každý člověk je stvořen k Božímu obrazu, pak ho musíme přijímat jako hodnotného a milovaného, nehledě na jeho orientaci. Proto bych na takové oznámení nereagoval překvapením nebo odmítnutím. Spíš bych chtěl tomu člověku dát najevo, že ho mám stejně rád a že se v církvi nemusí cítit méněcenný. Protože pokud je evangelium skutečně pro všechny, pak musí být i pro něj, bez podmínek.

Josef, 74 let

To bych nerad slyšel. Svět se mění, ale Boží pravda ne. Dnes se lidem podsouvá, že si můžou dělat, co chtějí, ale Písmo jasně říká, jak Bůh stvořil člověka a co je správné. Kdyby mi to někdo z mých blízkých řekl, trápilo by mě to. Modlil bych se, aby našel cestu zpátky k pravdě a nenechal se zmást tím, co mu říká dnešní doba.

Jakub, 19 let

Řekl bych: „A co jako?“

Petra, 42 let

Nevěděla bych, co říct, je to komplikované. Věřím, že Bůh má plán pro každého z nás, a zároveň vidím, že církev s těmito věcmi často neumí pracovat…

Filip, 31 let

Bylo by to pro mě těžké. Bůh stvořil muže a ženu pro sebe navzájem a mám v sobě zakořeněné určité přesvědčení o tom, jak by vztahy měly vypadat. Ale vím, že každý máme svůj příběh, své zápasy a že Bůh jedná v životech lidí různě. Mým úkolem není někoho soudit, ale milovat a být mu na blízku, aby mohl Boha hledat dál.

Hana, 55 let

Nevím, jak bych reagovala. Možná bych byla zaskočená, možná bych měla spoustu otázek.