Jaké změny přináší Církvi bratrské majetkové vyrovnání?
V souvislosti s tzv. „církevními restitucemi“ předkládáme základní informace, co tato situace znamená pro Církev bratrskou.
Podstatou restitučních zákonů z 90. let minulého století bylo odstranění spáchaných majetkových křivd formou obnovy vlastnictví k původnímu majetku. Podstatnou nově přijatého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi je ale něco jiného, a sice narovnání vztahů mezi státem a církvemi a nastolení kvalitativně nových majetkových vztahů (tedy nikoli jen klasická restituce). Vydání části původního majetku církví a náboženských společností je pouze jednou z částí narovnání vztahů. Je třeba si uvědomit, že znárodnění církevního majetku po roce 1948 nesměřovalo pouze proti vlastnickému právu jednotlivých církevních subjektů, jeho vlastním cílem bylo zničení hospodářské nezávislosti církví a likvidace náboženské svobody. Právě tuto křivdu se navrhovaný zákon pokouší napravit. Po více než dvaceti letech tak Nečasova vláda ukončila éru bezradnosti, kdy jedna vládní garnitura za druhou o vyřešení církevních restitucí mluvila, ale žádná k tomu nenašla odvahu. Přehlasováním senátního veta koalice jasně řekla, že stát nemůže nadále zadržovat majetek, který komunisté církvi ukradli. Před vlastními občany i před světem se přihlásila k zásadě nejzákladnější spravedlnosti, kterou bychom měli uznávat, ať už máme jakékoliv politické názory. Souhlas této vlády s „církevními restitucemi“ je o to obdivuhodnější, že je proti nim téměř osmdesát procent veřejnosti.
Zákon tedy sleduje dvě věci: Za prvé se chce vyrovnat s nespravedlností minulých let (co bylo ukradeno, má být vráceno) a za druhé (tedy navíc) usiluje pomoci církvím postavit se na vlastní nohy po vynucené závislosti na státu. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je ve své podstatě něco jiného než jeho mediální obraz vytvořený některými politickými stranami. Od 1. ledna 2013 se jím zároveň ruší dosavadní více jak 60 let starý zákon 218/1949 o hospodářském zabezpečení církví a na něj navazující vyhlášky či nařízení vlády, které církvím dávaly povinnost užívat státní prostředky výhradně na platy duchovních. Cílem nového uspořádání je umožnit církvím ekonomickou odluku, což je zároveň jeden z dlouhodobých cílů Církve bratské. Z hlediska výše ekonomického profitu je schválené řešení nejvýhodnější pro města a obce, potom pro stát (Česká republika), teprve potom pro církve sdružené v Ekumenické radě církví a nejméně výhodné pro Římskokatolickou církev jako celek. Lze však očekávat, že zákon jako takový, příp. jeho jednotlivé části, budou ještě přezkoumány ze strany Ústavního soudu. Jeho rozhodování však není vázáno žádnými časovými lhůtami. Předpokládáme, že někdy v průběhu roku 2013 dojde k vydání konečného rozhodnutí.
NATURÁLNÍ ČÁST
Velmi častou otázkou, kterou dostáváme ze strany médií i veřejnosti, je: O kolik nemovitého majetku budete v Církvi bratrské žádat? Co s ním budete dělat? Jste na jeho převzetí dostatečně připraveni? Budete s ním podnikat nebo jej jinak investovat?
V současné době evidujeme cca 130 nemovitostí, které kdysi patřily naší církvi. Jedná se např. o zámek v Suchomastech s přilehlými pozemky, lesy a polnostmi, velký činžovní dům v Praze 2, obytný dům v Praze 10, modlitebna v Bruntále, pošta v Husinci, zemědělská usedlost Hamr a další lesní vodní či jiné pozemky apod. Téměř všechny tyto nemovitosti již nepatří České republice, nýbrž krajům, obcím a soukromým osobám, a proto se na ně zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nevztahuje. Klasický restituční nárok se proto Církve bratrské prakticky netýká. Pokud by měl někdo obavu, zda správu velkého majetku v CB zvládneme, je to obava lichá. Podle vydaného zákona se majetek krajů, města a obcí, jako i majetek soukromých osob vydávat nebude. Pokud o něco Církev bratrská požádá, budou to skutečně pouze „drobnosti“.
FINANČNÍ NÁHRADA
Církvi bratrské by podle navrhovaného zákona měla být vyplacena tzv. finanční náhrada, na kterou navíc navazuje tzv. přechodné období. Spodní tmavší část grafu (viz fotografie níže) je tzv. finanční náhrada ve výši 25,4 mil. Kč ročně. Tato částka bude vyplácena po dobu 30. let (včetně inflace) na základě speciální smlouvy, kterou stát v příštím roce uzavře s každou jednotlivou církví zvlášť. To prakticky znamená, že smlouva bude platit i v případě, pokud by nějaká budoucí vláda chtěla přijatý zákon změnit.
Vrchní světlejší část grafu (viz fotografie níže) je tzv. přechodné období, které je plánováno na 17 let (fixní částky bez inflace). Na částky přechodného období se zřejmě uvedená smlouva vztahovat nebude. To znamená, že pokud by nějaká z příštích vlád chtěla vyplácené částky nějak upravit, soustředí se příp. zákonnou úpravou především na tuto část.
Pokud byste si všechny plánované částky obou částí grafu sečetli dohromady, vyjde vám, že Církev bratrská by v ideálním případě dostávala od státu v příštích 30. letech v průměru o 10% více, než dostává v současné době. Tento údaj připomínáme proto, že z médií by se mohlo zdát, že naši církev čeká od 1. ledna nějaká dramatická změna. Desetiprocentní navýšení dotací (v průměru) jistě není ničím zásadním. V uvedeném grafu naleznete vodorovnou čáru ve výši cca 42 mil. Kč, která znázorňuje, jak velkou částku potřebujeme ročně na pokrytí platů všech zaměstnanců CB včetně zákonných odvodů.
DALŠÍ POSTUP V RÁMCI CB
Pokud od prvního ledna 2013 vstoupil v platnost nový zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, pro kazatele a sbory se pro nejbližší dobu prakticky nic zásadního nemění. Již v lednu od Ministerstva kultury obdržíme peníze na platy duchovních ve stejné výši jako v loňském roce, které budou rozdělovány podle platného usnesení Konference v Písku. První peníze, které jsou navíc, budou ze strany Ministerstva financí uvolněny až v prosinci 2013. V dalších letech by se tento postup měl opakovat.
Rada Církve bratrské již zhruba před rokem sestavila expertní pracovní tým, se kterým analyzuje konkrétní možnosti a diskutuje další možný postup. Jako první bude zahájena věcná diskuze se všemi staršovstvy Církve bratrské, na základě které budou Konferenci překládány konkrétní varianty řešení. Nejde pouze o mzdovou agendu, nýbrž i o dlouhodobé projekty v oblasti misie, diakonie, vzdělávání apod. Moderací tohoto postupu je pověřen tajemník Rady. Konkrétní věci budeme zároveň diskutovat na setkáních se statutáry (23. února 2013 v Čechách a 2. března 2013 na Moravě). Zároveň předpokládáme, že Konference v letech 2013 a 2014 se budou těmito otázkami zabývat, abychom aktualizovali celou finanční správu Církve bratrské podle aktuálních potřeb.
CO ŘÍCI ZÁVĚREM?
Církve se odnaučily investovat do lidí. V minulosti jsme hovořili o krocích víry v souvislosti se stavbami modliteben nebo s různými např. humanitárními projekty. Skutečně se o kroky víry jednalo, zároveň je třeba čestně dodat, že jsme si to mohli dovolit i proto, že se stát staral o dost významnou část církevně – sborových rozpočtů – o platy duchovních. Mentalita investovat do lidí je skoro všem etablovaným církvím v ČR cizí. Během příštích 30 let se tak budeme muset i těmto způsobům křesťanské služby umět naučit.
taj (Petr Grulich)
