Ohlédnutí za životem Josefa Mrózka

19. 10. 2017

Narodil se 12. března 1939 v Horní Suché. Po absolvování polské základní školy studoval střední ekonomickou školu v Českém Těšíně. Toužil stát se učitelem, ale jako věřícímu člověku mu to v té době nebylo umožněno. Pracoval 18 let v dole jako horník. Pak se stal zaměstnancem pojišťovny. V té době mnohokrát cestoval se svým švagrem kazatelem Stanislavem Heczkem do bývalého Sovětského svazu, kam tajně převezli veliké množství Biblí a jiné literatury. To vše se dělo v ohrožení vlastního života i rodin. Prožívali zvláštní Boží ochranu a péči. Několik let před odchodem do důchodu pracoval bratr Josef ve Slezské diakonii v Karviné jako vedoucí azylového domu Betel pro bezdomovce.
Ve Sboru CB v Horní Suché byl vždy velmi aktivní, téměř ve všech možných službách. Nelze ovšem nezmínit dlouhé období Josefova přátelství se sborem CB v Bratislavě, které přerostlo do celého sboru. Nepochybně on byl „mostem“ mezi Těšínskem a Slovenskem. Bůh si použil jeho jazykových i citových schopností k opravdové, velmi blízké spolupráci s „Cukrovou“ na mnoho let.
Ochotně naslouchal potřebám celé církve. Opakovaně se stal se členem Rady CB. Postupně přijímal pozvání ke kazatelské službě na neobsazených sborech, vždy na omezenou dobu, kterou ale nebylo možné předvídat. Sloužil ve sborech Děčín, Teplice, Bílina, Kyjov a Prostějov. Byl také po dva roky zodpovědný za sbor v Horní Suché v době střídání kazatelů. Už v závěru takto aktivního života byl na konferenci v Hrádku v roce 2009 ordinován kazatelem CB. To všechno bylo možné jen díky vstřícnosti a pochopení jeho manželky Květky. Ta někdy bývala s ním, někdy zůstávala s rodinou v Horní Suché. Vychovávali spolu čtyři syny.
Je spoluautorem nedávno publikované knihy „Ve stínu Životic” – o historii a tragédii polsky mluvících občanů v okolí Horní Suché v době druhé světové války. Je to i určitá biografie jeho rodiny i křesťanů, žijících na tomto území.
Součástí jeho aktivní služby byly po mnoho let fyzické nemoci. Několikrát se dostal až na hranici života. Vždy byl nově posílen a pokračoval v práci. Ta poslední, zákeřná, několik měsíců trvající nemoc, ukončila jeho požehnaný a láskou naplněný život. Zemřel v neděli 24. září 2017.
Kromě tohoto ohlédnutí si dovolím připojit několik charakteristických rysů a zvláštností, jak jsem je mohl u bratra osobně poznat při mnohaleté spolupráci ve sboru v Horní Suché. Bratr Josef miloval Pána Boha a měl vždy široce otevřené srdce pro své blízké i bližní. Jeden biblický verš vyjadřuje velmi přesně jeho životní poslání. „Hledal jsem muže, který by se postavil do mezery“, jinými slovy, který by mohl naplnit akutní potřebu, vstoupit, kam jiní nejdou, pomoci potřebným. Pán Bůh našel muže, našel Josefa, a používal si ho svým způsobem. Po celou dobu mnoha let, kdy jsme spolupracovali ve sboru, byl vždy připraven a ochoten zastoupit, kázat, navštívit, využít obdarování, které mu bylo dáno. Jako člověk „širokého srdce“, plný Boží lásky přinášel pokoj, zvěstoval evangelium, a byl povzbuzením mnohým. Posedět a hovořit s ním bylo moc dobré a milé. Měl zvláštní dar, spojit příběhy Božího slova se svým osobním příběhem. Proto byl milován těmi, jimž sloužil, a všude zanechával mnoho přátelských vztahů až do konce.
Přesto si chceme uvědomit, že to, jaký Josef byl, je důsledkem toho, kým byl On, jeho Spasitel a Pán Ježíš Kristus. On ho povolal, očistil od hříchů, vychovával, motivoval a proměňoval svojí láskou a milostí. Bratr tomu věřil a vyznával, že Pán za něho umíral na Golgotě, byl vzkříšen a přijde si pro něj, aby spolu žili na věky v nebi. Motivací Josefova života byla tedy Boží láska a milost. Jsme velmi vděční, že poslechl Písmo a vydal svůj život Pánu Bohu. Zůstáváme vděční bratru Josefovi, ale klaníme se Pánu Ježíši Kristu a oslavujeme jeho jméno.

Tadeáš Firla – kazatel Sboru CB v Horní Suché

Fotografie