06 Dej mu jméno

Adventní cyklus je i na Spotify

Josef přijal Marii k sobě. Slovo „přijal“ (řecky „parélaben“) znamená aktivní otevření. Josef tak nejenže souhlasil s Mariiným těhotenstvím, ale také ji přijal do svého domu jako svou manželku. Potvrdil svůj závazek a svou ochranu. Nejen na čas. Nejen do porodu Přijal ji i s dítětem napořád.

V židovské společnosti 1. století bylo zasnoubení (betrothal) právně závazné, podobně jako manželství. Přijetí Marie do Josefova domu znamenalo veřejné potvrzení jejich svazku a ochranu Marie před společenským stigmatem nelegitimního těhotenství. Josef přijal roli ochránce a poskytovatele péče své rodině i když to znamenalo případné společenské odsouzení i pro něj.

Josefova poslušnost byla součástí většího Božího plánu spásy skrze Ježíše Krista. Tím, že Josef dal dítěti jméno Immanuel, prohlásil se za otce a de facto dítě adoptoval.

Nenarozený Ježíš byl do té doby polovičním sirotkem. Bůh poslal svého Syna na svět v postavení dítěte bez pozemského otce. Dítěte v kojeneckém ústavu. Dítěte čekající na adopci.

Mladá žena bez partnera tehdy neměla jak pro sebe, tak pro své dítě žádné právní zastání. Nemanželské dítě bez otce čekalo na někoho, kdo mu dá jméno. Kdo ho přijme za své.

Josef do toho šel. Půjdeš taky? Přijmeš Ježíše? Dáš mu jméno? “Bůh se mnou”. Otevřeš mu své srdce? Pozveš ho ke svému stolu?