Neptej se tak blbě

Advokát se zeptal soudce: „Kdo je můj bližní?“ Chtěl se ospravedlnit a přivést předsedu nejvyššího soudu k odpovědi, že věc není jednoznačná. Jak má člověk vědět, kdo je jeho bližní?

Ta otázka provokuje stále. Kdysi vedla posluchače k dohadům: “Je to jeden z nás? Judejec? Nebo víc? I Galilejec? Snad ne proboha Samařan! Nebo dokonce Říman!? A co třeba výlučně muž? Nebo žena? Dítě? … Bohatý? Chudý?…

Právník chce, aby se Ježíš vyjádřil jednoznačně: “Komu vlastně mám z lásky k bližním pomáhat?”

Následujícím vyprávěním: „O milosrdném Samařanovi,“ mění Ježíš úhel pohledu na věc. Příběhem říká: “Neptej se blbě z roviny pozorovatele. Zeptej se z pozice zmláceného. Tebe okradli. Tebe nechali polomrtvého u cesty. Kolem tebe prošli tři různí lidé. Ale pomohl ti jen jeden. „Kdo je tvůj bližní?“

• 1) farář
• 2) zpěvák
• 3) cizinec

Zastavil se a pomohl jen ten třetí. Rus!

Konec teoriím! Konec problematizování! Konec sebeospravedlňování! Teď se pro změnu ptá soudce: „Který z těch tří ti byl bližním?“ A právník dává jednoznačnou odpověď…

Každý člověk by odpověděl stejně jako on: „Ten třetí! To ten třetí je mým bližním! Ten mi pomohl!“

A Ježíš dodává: „Jdi a jednej jako on.”