20 Obětovali dary

Významní lidé, mudrci a králové, klečí před dítětem, v němž spatřili Krále králů.

Z Jeruzaléma do Betléma je to asi 7 km. Cíle dosáhli brzy. Potvrzením, že jdou správně, byla znovu vyšlá hvězda.

Nakonec najdou jen chudé dítě s jeho matkou. Ale stejně si jsou jisti, že našli Krále. Klanějí se Mu. Obětují Mu dary, jaké se dávaly jen bohům a králům. Tou obětí vyznávají: “Pán a Bůh“.

Ty dary nejsou milodarem bohatých, hozené chudákům, aby si trochu přilepšili. Příběh je psán tak, že právě mudrci, ti dárci hmotných pokladů, vycházejí ze setkání jako obdarovaní.

Obětované dary nebyly vánoční dárky, jaké se dávají o Vánocích. Byla to oběť. Byl to dar dávaný jako oběť. Dobrovolně odevzdávají králi králů atributy své královské velikosti.

V bibli jsou napsaná slova o tom, že “kdo ztratí svůj život pro Ježíše, nalezne jej.“

Dar, který nedávám z přebytku, ale z nedostatku je darem obětním. Třeba milosrdenství, kterého je nedostatek. Nebo dar víry, které mívám málo. Taky dar lásky, která často chybí. Dar naděje, kterou ztrácím. I dar radosti, která tak rychle vysychá.