22 Pokyn ve snu
Zdá se že, vzácné vyslance ubytovali v Betlémě v Josefově domě a všem nocležníkům se v noci zdál sen. Mudrcům, aby se nevraceli k Herodovi. Josefovi, aby vzal dítě a utekl i s matkou do Egypta.
Josefovi zaznělo víc než pokyn. Sám anděl Hospodinův se ukázal a řekl: “Uteč”.
„Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ (Matouš 2:13)
Ano tady Boží režie nekončí. V budoucnu se opět ozve, verš 19. je pokračováním Božího vedení, a řekne jim v Egyptě, aby se vrátili.
Bůh Josefa, Marii i svého narozeného syna stále vede a povede svým slovem a svými anděly.
Jak Josef poznal, že je to víc než sen, jakých se zdají stovky? Jak to zjistit? Jak to poznat? Jak rozeznat sen od snu?
Pokojem! Pokojem, který převyšuje všeliký lidský rozum. Pokojem, který přichází spolu s hlasem Božího posla.
Ten vnitřní pokoj totiž obsahuje hned několik složek najednou a současně:
- vysvětlení
- porozumění
- zařazení věcí do souvislostí
Když tě obklopí nebeský pokoj, uklidníš se, dostaneš sílu Ducha svatého a velikou radost. Z ní pak pramení i tvá odvaha k činům.
Advent - to je doba příprav. Čas očekávání. To čekání bývá důležitější než samotný den „D“.
Věřme s mudrci a Josefem nejen na anděly, ale i na Boží hlas, na Boží slovo, na Boží vstup do těch našich soukromých, ale i veřejných dějin.
Našeho života. Našeho národa. Vždyť „Nám, Nám, narodil se“.