Generace na odstřel
Na lednové pastorální konferenci kazatelů jsme se od australského hosta dozvěděli, že se církev má výhradně zaměřit na mladé lidi. Ti starší jsou už jen na odstřel. Později to bylo zopakováno např. při službě hostujícího kazatele v Bystrém. Církev se má prý výhradně zaměřit na mládež, protože mladí snadněji uvěří. Nedělní bohoslužby mají být zcela zaměřeny na mládež a pro ty starší lidi by se třeba našla nějaká bohoslužba někde v koutku během týdne. Je jasné, že každý kazatel a každé staršovstvo by mělo myslet na službu dětem a mládeži. To je správné. Ale má se církev celkově zaměřit jen na mladé lidi? Má podporovat tzv. ageismus (diskriminace některé skupiny na základě věku)? Z praktické stránky mě napadla otázka, kdo bude platit režijní náklady a misii sborů, když odstřihneme a vykořeníme střední a starší generaci? Kdo bude ve sborech vyučovat, pastorovat, modlit se a sloužit v diakonii?
Potom jsem se podíval do Bible a ověřil si, že když Abraham vyšel a nevěděl kam ho Bůh vede, tak mu bylo 75 let. A co Mojžíš? Po svém nezdařeném pokusu o vysvobození Izraele musel čekat ještě dalších 40 let na poušti, než byl připraven, aby v 80 letech vyvedl Izrael z Egypta. A co v Novém zákoně? O mládeži tam skoro nic nečteme, zato je celkem jasné, že apoštolové nebyli žádní dorostenci, a když Petr, Pavel a Jan psali své zásadní epištoly, byli to už docela starci. Jan na Patmu přibližně devadesátník.
Je jasné, že církev musí sloužit dětem a mládeži a že misie mezi dětmi a mládeží je velmi důležitá. Ovšem rozdělování bohoslužeb výhradně pro mládež a bohoslužeb pro staré nemá biblické opodstatnění. Církev, to jsou všichni dohromady, celé tělo Kristovo a k tomu patří ještě oblak svědků na nebi. Měl jsem možnost v různých zemích vidět mládežnické sbory, které rychle vyrostly a zase se rychle rozpadly. Přeji australskému kazateli v Melbourne, aby se mu to nestalo, a jak budou jeho mladí členové postupně stárnout, aby je nehodili do starého železa a za nějaký rok tam i on nespadl společně s nimi.
