Hledáme nápravu
Jsme bohatí a rozmazlení. My muži – zaostáváme za ženami. Uvedu příklad: ženy nenacházejí dost dospělých životních partnerů. Řada mužů s nimi má děti, ale „necítí se na manželství“, chybí jim odvaha k přijetí odpovědnosti za život svůj, rodiny, za budoucnost, budování společnosti a její obranu (přispívají k tomu i mamahotely).
Hledáme nápravu. Náš Tvůrce nás zve k růstu do své podoby. K porozumění tomuto programu používáme čtyři archetypy: milovníka (vytvářejícího krásu a přátelství), bojovníka (hájícího život, důstojnost, svobodu), mudrce (hledajícího moudrost, podskupinou je prorok) a krále, otce (pečujícího o svěřené, aby jim nechyběly základní potřeby k životu). Protiklady: sobec, násilník, manipulátor a diktátor.
Svůj vrozený archetyp rozvíjíme a posilujme v sobě archetypy slabší.
Uvedu svou životní cestu. Narodil jsem se coby přecitlivělé dítě, nesnáším násilí (generace mých předků trpěly válkami).
Odmala jsme vzhlíželi k hrdinům. Po indiánech a Třech mušketýrech jsme objevovali Abrahama Lincolna, Alberta Schweitzera, Přemysla Pitra… až ke Gándhímu a Mojžíšovi. Toužil jsem vyrůst do dvou metrů vysokého a silného chlapa, který by hájil slabší; jenže naše rodina je „malá rasa“ a navíc jsem se neuměl rvát. Ale soucit mě dotlačil k postavení se proti silným; na vojně jsem si ověřil, že nemusím prohrát. Pokaždé se znovu zbavuji strachu.
Pak mě velmi ovlivnil Gándhí – ten nebyl svým založením vůbec připraven na konflikty. Ale tento 152centimetrový človíček (o 24 cm menší než já) bez násilí osvobodil Indii od kolonialismu a potvrdil použitelnost Ježíšova učení.
Největší osobností doby před Ježíšem je Mojžíš. Život mu zachránily a velmi jej ovlivnily ženy: porodní báby, maminka, sestra a princezna. Díky nim nevyrostl jako otrok. Stál o moudrost, vystudoval univerzitu pro faraonovy prince (později se nechal vyučovat od Hospodina). Vyrostl z něj šlechtic ducha, nestyděl se za své porobené krajany, zastával se napadaných a ponížených, nikdy se nad nikým nepovyšoval.
Víme, jak Bůh Mojžíše vyučoval a jak si získal Mojžíšovo srdce. Zatímco farao byl obrovským povýšencem a všichni se před ním třásli, Bůh sestupuje k lidem. S Mojžíšem se setkal v keři, aby se jej Mojžíš nebál (keř je nejmenší a nejbezvýznamnější ze všech stromů). „Bůh s Mojžíšem mluvil tváří v tvář, jako když někdo mluví se svým přítelem.“ (Ex 33,11) „Mojžíši, vašim praotcům jsem daroval svobodu, jenže si ji neudrželi, nechali se o ni připravit, jsou z nich otroci. Mojžíši, jsem Bůh slitovný. Přicházím své děti osvobodit. Jmenuji tě svým velvyslancem v Egyptě. Vyvedeš Izraelity z egyptského koncentráku a vyučíš je svobodě. Nebudete se před nikým hrbit, znovu budete mým svobodným, hrdým lidem. Mojžíši, ukážu vám, jak uspořádat společnost. Nebudete mít šlechtu, nebudete poddanými nějakých pánů, budete mým svobodným lidem.“
Mojžíš se nad nikým nepovyšoval – „Byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.“ (Nm 12,3) Svou osobností si získal Izraelity (otroci jsou zlomení a ustrašení), nechali se jím vyvést z otroctví do svobody. Mojžíš je celistvou osobností. Je největším vyslancem Boha, zachráncem, učitelem, prorokem, sloužícím Božímu lidu.
Ježíš nás vede ještě blíž k Bohu než Mojžíš a proroci. Je pro nás živoucím příkladem lidskosti podle Božích představ. Je nejlaskavějším člověkem. Nevyvolával střety s druhými, ale hájil pravdu a milosrdenství. Učí nás včas rozeznávat lživé proroky, nebezpečné lidi („vlky, divoké svině, zmije, vlky v rouchu beránčím“) a účinně vystupovat proti jejich utlačování. Skláněl se k hříšníkům, kteří se chtěli změnit, ale nikdy se neucházel o přízeň mocných, nežehnal jim. Učíme se jeho statečnosti a oddanosti Bohu. Potvrzuje, že Bůh slouží nám, a ne my Bohu. Nejde nám jen po boku – jen jako přítel s přítelem. Ukazuje nám, že Bůh chce přebývat v nás a uprostřed nás. Potvrzuje naše postavení nevěsty Boží zjevené už za Mojžíše. Přišel coby náš ženich, chce být s námi „jedno tělo a jedna duše“. Jeho slova nad chlebem a vínem při velikonoční večeři jsou svatebním slibem.
Ježíšovi mnoho dlužíme, ale chceme se napravit. Do jeho podoby chceme růst. Jeho krásu chceme ukazovat druhým.
