Úvod Články Přenádherný domov
11. září 2024

Přenádherný domov

Ukázka z filmu Zóna zájmu
Foto: CSFD.cz

Zóna zájmu
režie: Jonathan Glazer
2023; USA, Velká Británie, Polsko
Historické drama, 100 minut

Hned na začátek doporučení: Tohle musíte vidět – je to geniální snímek s propojením čtyř žánrů – dokument/válečné drama/horor/psychologický thriller. Naprosto skvělá zvuková práce, originální styl kamery na hranici voyerismu. A doporučení druhé: Jestli nevíte nic o holokaustu, o tom, co se dělo v Osvětimi a kdo byl Rudolf Höss, je sledování snímku zbytečně ztracený čas, protože uvidíte jen „prázdnou reality show“ nudného života v jedné vile, takoví „VyVolení roku 1943“. To je totiž to jediné, co je vidět – život prominentní německé rodiny, kde workoholickému otci jde jen o dvě věci – jak zdokonalit efektivitu práce a jak se postarat o rodinu, a jeho ženě Hildě o to, aby její děti měly krásný domov. A to se jim daří – úrodná zahrada, bazén, poslušné služebnictvo, pracovní týmy na těžší práci k ruce tvořivé paní domácí, která je inspirací nově vzniklé německé komunitě žen na východě. Má víc, než o čem kdy snila. Tady je šťastná.

Celý děj je v tom, co vidět není, co je jen zdálky, zato neustále, slyšet, ale o čem divák ví. Oba světy propojují jen dvě zásadní linky: práce Hösse, ve které – hlavně kvůli aktuálnímu transportu statisíců maďarských Židů – řeší navýšení kapacity plynových komor, a několikaminutový noční záznam z termokamery, na kterém jedna z Hössových služebných tajně schovává jablka pro vyhladovělé vězně na pracovištích v zakázané zóně kolem tábora, zatímco vlak v dálce přiváží do továrny na smrt nové lidi. Pak už jsou to jen drobné detaily, které bez znalosti historie diváka nemají význam nebo nedávají smysl: záhonky hnojené popelem mrtvých; domácí miniburza oblečení obětí; rybařící Höss, vyhánějící z řeky svoje děti poté, co zjistí, že tam plavou lidské kosti… Jinak je druhý svět dokonale odfiltrován. Scéna, kdy se Höss ptá svého syna: „Slyšíš to?“ a zatímco divákovi v tu chvíli trhá nervy vzdálený křik dozorců, střelba a nářek vězňů, Höss po chvíli dodává: „Bukač. Někde tady hnízdí.“ Vnímat utrpení lidí, na kterém se tak zásadně podílí, není v zóně zájmu vyvolených.

Film (dle stejnojmenného románu Martina Amise) vznikal 10 let. Glazer měl zvláštní povolení vstupu do archivu Osvětimi a k dispozici svědectví přeživších sloužících v Hössově domácnosti. Zvuková knihovna vznikala rok, zvuky z tábora mají mít i autentickou doslechovou vzdálenost. Film získal Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2024 a hlavní cenu festivalu v Cannes.

Autor:
Další novinky
Časopis Brána
Hudba
včera
PLAN/E jako plán Evangelia i jako letadlo
Tvůrčí skupina umělecká skupina, která sdílí evangelium prostřednictví prvků populární hudby a moderního cirskusu. Vedoucí projektu Jany Peřtové se ptala Eva Macková
Časopis Brána
před 5 dny
Co byste řekli svému kazateli, kdyby chtěl udělat bohoslužbu „Hospodin v hospodě“?
Diskuze z květnového čísla časopisu Brána
Časopis Brána
před 2 týdny
Jak jsi to mohl dopustit, Bože?
Kam až sahá bolest při smrti dítěte? Temný mrak nás odnese do země nikoho. Spálená a pustá zem těžkých emocí zahalena do prázdnoty, probodávána nepřátelskými vnitřními hlasy. Je těžké, ba přímo nemožné najít pevný bod ve vesmíru. Je…
Další novinky
Časopis Brána
Hudba
včera
Tvůrčí skupina umělecká skupina, která sdílí evangelium prostřednictví prvků populární hudby a moderního cirskusu. Vedoucí projektu Jany Peřtové se ptala Eva Macková
Časopis Brána
před 5 dny
Diskuze z květnového čísla časopisu Brána
Časopis Brána
před 2 týdny
Kam až sahá bolest při smrti dítěte? Temný mrak nás odnese do země nikoho. Spálená a pustá zem těžkých emocí zahalena do prázdnoty, probodávána nepřátelskými vnitřními hlasy. Je těžké, ba přímo nemožné najít pevný bod ve vesmíru. Je…