Modlitební život
Duchovní zásady Církve bratrské na pokračování - 7
(29) Posvěcení není možné bez modlitby. Proto na ni klademe velký důraz. Modlitební život považujeme za důležitý projev duchovního života našich členů i sborů.
(30) Věříme, že Bůh nás svým Duchem probouzí, abychom k němu volali jako děti k svému otci (Ř 8,15). Proto také učil Pán Ježíš své učedníky modlitbě Otče náš, která je pro nás školou pravé modlitby. Pro modlitbu je důležité, abychom zůstávali v Kristu a jeho slovo zůstávalo v nás (J 15,17). Je-li naše mysl Božím slovem usměrněna k Božím záměrům, pak se smíme spolehnout na zaslíbení, že naše modlitby budou vyslyšeny (1J 5,14–15). Takto nám Bůh umožňuje, abychom se na jeho díle ve světě podíleli i my svými modlitbami.
(31) Pán Ježíš nás učí, že nemáme být v modlitbě mnohomluvní a že se máme zaměřovat na hledání Božího království. K Božímu království Otec přidává i vše ostatní a přímo nás vybízí, abychom prosili i za své pozemské potřeby a záležitosti (Mt 6,11nn; Fp 4,6). Písmo nám připomíná, že nemáme zapomínat na chvály, děkování a na pokorné prosby a přímluvy (1Tm 2,1–3; Ř 10,1). V našich modlitbách nemá chybět vyznávání hříchů, které přináší odpuštění (1J 1,9). Podle slova Pána Ježíše (Mt 6,5) se máme modlit předně v soukromí a o samotě. Přesto Pán Ježíš učil učedníky, aby se spojovali k modlitebnímu zápasu (Mt 18,19–20; Sk 1,4.14). Proto povzbuzujeme křesťany k osobnímu modlitebnímu životu, ale také zařazujeme modlitby do našich společných shromáždění. Soukromé modlitby a aktivní účast při modlitbách sboru jsou důležitým úkolem věřících, a proto k nim povzbuzujeme každého křesťana. V modlitbách se podílíme na Božím díle v tomto světě (Zj 8,3nn). Proto chceme být v modlitbách vytrvalí (Ř 12,12). Kde chybí modlitby, nedostává se ani Ducha svatého.
